Vítejte na mém webu. Jmenuji se Radek Šich a neznám nudu 🙂
KONCERTNÍ FOTOGRAFIE: Koncerty jsem začal fotit v roce 2007 a od začátku roku 2010 jsem fotil pro rockový magazín Spark, což je naše největší tištěné hudební médium. Z důvodu nedostatku času (viz níže 🙂 ) jsem se v srpnu 2024 rozhodl focení koncertů odsunout na druhou kolej. Nebráním se jim, ale ani je vyloženě nevyhledávám. Za ty roky jsem fotil více než tisíc vystoupení na stovkách koncertů a festivalů – od akcí pro pár diváků, po koncerty nejslavněších rockových kapel před desetitisícovými davy.
PAVOUCI: Členem České arachnologické společnosti jsem od roku 2008 a snažím se co nejlépe nafotit pokud možno všechny naše druhy pavouků. Vzhledem k tomu, že jich máme přes 900, tak to bude ještě na dlouho 🙂 Moje fotky pavouků jsou k vidění v mnoha přírodovědných publikacích, v atlasu Pavouci České republiky, v odborných článcích v ČR i zahraničí, v muzeích i v učebnici biologie pro střední školy.
NOŽE: Nože jsem začal vyrábět v roce 2017 – původně jako dárek pro ženu (přestalo mě bavit neustále brousit nekvalitní nože, aby za týden zase byly tupé), ale postupně se z toho stala vášeň (a žrout veškerého volného času). Na nožířině se mi líbí její různorodost – není to jen práce s ocelí, ale i se dřevem, kůží a dalšími materiály… Když to má za něco stát, tak to všechno vyžaduje spoustu znalostí a zkušeností a já se rozhodně snažím, aby moje nože nebyly jen na koukání, ale aby byly maximálně funkční a co nejlépe zpracované. Těší mě, že se moje nože líbí a je o ně zájem.
BASKYTARA: Dále, aby toho nebylo málo, jsem mezi lety 2000 – 2007 hrál na baskytaru v několika uskupeních, kapelou Nezpapaláš počínaje a Yen Tak Rock konče, a to včetně kostelního sboru (jako jediný ateista 🙂 ). Po šestnáctileté pauze jsem v květnu 2023 dostal nabídku zaskočit místo známého na jednom koncertu na tři písničky (přece „co se člověk jednou naučí, to se nezapomíná, tak pojď“) a tak dlouho to ve mě od té chvíle hlodalo, až jsem od září zase začal hrát aktivně. Nejdřív jen jako výpomoc v jazzovém souboru v ZUŠ (já a hrát jazz, kdo by si to pomyslel) a později jsem naskočil zpět do bývalé rockové kapely, kde se uvolnilo místo basáka.
ARGENTINSKÉ TANGO: A jak se říká „last, but not least“, tak v říjnu roku 2022 jsme se se ženou v rámci boje proti jejímu syndromu vyhoření dali na west coast swing pod hlavičkou tanečního studia Stolárna v Brně a o měsíc později jsme si přibrali ještě argentinské tango, které ji hrozně lákalo už od shlédnutí filmu Evita. Tančení nás moc bavilo a jen jsme neustále přemýšleli, kde na to všechno brát čas… Jak se rok s rokem sešel, tak jsme naznali, že dělat dva tance najednou je přeci jen poněkud náročné a nedá se oběma věnovat tolik energie, kolik by si zasloužily, takže jsme koncem roku 2024 po dlouhém rozmýšlení opustili west coast swing a přelili jsme všechnu taneční energii na tango argentino. Při ohlédnutí zpět to bylo dobré rozhodnutí. Ono když to má za něco stát, tak je tango běh na dlouhou trať, ale když se to potká (partner/ka, hudba, místo, nálada), tak to je nepopsatelný zážitek a to klidně i s naprosto cizím člověkem a bez jediného slova. To prostě musíte prožít, abyste to pochopili. Vřele doporučuju, včetně Stolárny… UPOZORNĚNÍ: Tango je silně návykové, ale je to úžasný způsob, jak si absolutně vyčistit hlavu.
___
Mých pár vteřin mediální slávy:
Rozhovor pro KoolnaTV – základní otázky života, vesmíru a vůbec…
Science Wine #6 | Chyceni v síti – povídání o pavoucích na UTB Zlín
Rozhovor pro Kultura21 – o focení koncertů