Vítejte na mém webu. Jmenuji se Radek Šich a neznám nudu 🙂
Koncerty jsem začal fotit v roce 2007 a od roku 2010 fotím pro rockový magazín Spark, což je naše největší tištěné hudební médium. Za ty roky jsem fotil více než tisíc vystoupení na stovkách koncertů a festivalů – od akcí pro pár diváků, po koncerty nejslavněších rockových kapel před desetitisícovými davy. Z důvodu nedostatku času (viz níže 🙂 ) jsem se v srpnu 2024 rozhodl focení koncertů odsunout na druhou kolej. Nebráním se jim, ale ani je vyloženě nevyhledávám.
Nože jsem začal vyrábět v roce 2017 – původně jako dárek pro ženu, ale postupně se z toho stala vášeň (a žrout veškerého volného času). Na nožířině se mi líbí její různorodost – není to jen práce s kovem, ale i se dřevem, kůží a dalšími materiály… Všechno to vyžaduje spoustu znalostí a zkušeností, když to má za něco stát a já se rozhodně snažím, aby moje nože nebyly jen na koukání, ale aby byly maximálně funkční a co nejlépe zpracované. Těší mě, že se moje nože líbí a je o ně zájem.
Členem České arachnologické společnosti jsem od roku 2008 a snažím se co nejlépe nafotit pokud možno všechny naše druhy pavouků. Vzhledem k tomu, že jich máme přes 900, tak to bude ještě na dlouho 🙂 Moje fotky pavouků jsou k vidění v mnoha přírodovědných publikacích, v atlasu Pavouci České republiky, v odborných článcích v ČR i zahraničí, v muzeích i v učebnici biologie pro střední školy.
Dále, aby toho nebylo málo, jsem mezi lety 2000 – 2007 hrál na baskytaru v několika uskupeních, kapelou Nezpapaláš počínaje a Yen Tak Rock konče, a to včetně kostelního sboru (jako jediný ateista 🙂 ). Po šestnácti letech jsem v květnu 2023 dostal nabídku zaskočit místo známého na jednom koncertu na tři písničky (přece „co se člověk jednou naučí, to se nezapomíná, tak pojď“) a tak dlouho to ve mě od té chvíle hlodalo, až jsem od září zase začal hrát aktivně. Nejdřív jako výpomoc v jazzovém souboru v ZUŠ a později jsem naskočil zpět do bývalé kapely, kde se uvolnilo místo basáka.
A jak se říká „last, but not least“ od říjnu roku 2022 jsme se se ženou dali na west coast swing pod hlavičkou tanečního studia Stolárna v Brně a o měsíc později jsme si přibrali ještě argentinské tango. Tančení nás moc baví a jen neustále přemýšlíme, kde na to všechno brát čas… Jak se rok s rokem sešel, tak jsme naznali, že dělat dva tance je přeci jen trochu náročné a nedá se oběma věnovat tolik energie, kolik by si zasloužily, takže jsme koncem roku 2024 po dlouhém rozmýšlení opustili west coast swing a přelili jsme všechnu energii na tango argentino. Při ohlédnutí zpět to bylo dobré rozhodnutí. Tango je silně návykové a je to úžasný způsob, jak si vyčistit hlavu. Vřele doporučuju…